Vánoce jsou pryč, cukroví zůstalo a neubývá (ale pilně na tom pracuji) a mrazíky se mi po dlouhém vzdorování dostaly pod kůži. A tak jsem tady a píšu.
Mělo by to být jinak. Měla bych se brodit čvachtavým sněhem, bojovat stůj co stůj o lepší známky do pololetí, chodit na večerní kurzy tance na Václavák a pak nestíhat metro, protože v Marks&Spenceru měli zlevněné lívance. Měla bych číst jednu knihu za druhou, každodenně uklouznout na tom jednom místě na chodníku před školou a mít promočené kalhoty. Měla bych chodit do kaváren, dělat tam úlohy z matiky a cítit se strááášně dospělá.
Ale já jsem doma, pod peřinou ušpiněnou od včerejší pizzy, opisujíc HTML kódy (pro ty co neví, co to je, já sama v tom vidím jen ctrl+c šup sem ctrl+v šup tam a ten obrázek se najednou hýbe! Kouzlo!). Usrkávám k tomu kokosové mléko s medem, přičemž mi vedle stydne čaj.
Ale je mi fajn. Vlastně moc, moc fajn, až na těch milion prášků, které si vždycky zapomenu vzít (a pak mě v půl jedenáctý vzbudí budík, že si mám vzít kapky). A díky těm kódům a různým vymoženinám, bez kterých se design blogu neobejde, se taky cítím strááášně dospělá.
A tak si (ano já - dospělá) kreslím, zkouším různé kombinace čehokoli teplého s medem (mléko + med, kokosové mléko + med, čaj + med, horká voda + citron + med) a směju se lidem, které vidím přes okno, protože je jim zima.
A to by bylo, abych se já, dospělácká nejdospělejší, neuzdravila a nemrzla tam venku s ostatními!
Nejbáječnější skicák z Papelote
Tip: když tužky lítaj všude kolem, šup s nimi za kroužkovou vazbu!
Zlověstné mraky se bouří nad naším betonovým městem.
seznam "co nešika zas dneska dělala"
- šlápla na kostku od lega
- bouchla se o roh stolu (na klasiku)
- málem nechala vyhořet hrnec (tak jsem tu polívku nechala ohřívat trochu dýl no...)
- vylila oslazený čaj do mikrovlnky, takže je teď celá lepkavá
Potlesk, prosím!